Česká národní banka po druhé v krátké době razantně zvýšila úrokové sazby. Motivací pro tento radikální krok je snaha o obranu před inflaci, která by mohla na přelomu roku stoupnout až na rekordních 7 %. Razance posledního zvýšení však překvapila všechny ekonomy a nadělá vrásky českým firmám i těm, kteří splácí, nebo si chtěli vzít hypotéky na bydlení. Přitom stačilo před deseti lety přijmout euro a tenhle problém bychom dnes neřešili.
Evropská centrální banka stejně jako její americký protějšek zatím se zvyšováním sazeb vyčkávají. Dánská nebo Švýcarská centrální banka dokonce stále drží záporné úrokové sazby. Důvodů proto mají několik, tím hlavním ale je, že podle nich je inflace způsobena především externími zdroji, jako je cena ropy, zemního plynu a dalších surovin, a podle všeho bude mít krátkodobý charakter. Rostoucí ceny zmíněných komodit se v posledních dnech na trzích ustálily a očekává se jejich postupný pokles. Zvýšení úrokových sazeb by tak podle zmíněných bank bylo uspěchané a mělo by negativní dopad na oživení ekonomiky zotavující se po koronavirovém šoku. Zvýšením úrokových sazeb by totiž centrální banky zdražily firmám přístup k financování a tím přiškrtily jejich možnost expanze. Zároveň by tyto sazby tlumily poptávku. V obou případech by to znamenalo menší výrobu, což by vedlo k poklesu HDP a snížení konkurenceschopnosti.
A přesně tohle se teď děje v Česku. Zvýšeni úrokových sazeb se na straně úvěrů a hypoték projeví hned a lidem i firmám tak zdraží přístup k penězům. Na druhou stranu na spořících účtech se tyto změny takřka neprojevují, úroky se na nich stále drží kolem nuly. Tudíž nejen, že dojde k utažení výroby a tím růstu cen výrobků, ale zároveň zvýšení úrokových sazeb v tuhle chvíli nezmenší poptávku. Lidé totiž nebudou motivováni peníze v době 7% inflace spořit za nulový úrok, a navíc mají stále hlad po ročních covidových omezeních, během kterých rekordně našetřili, protože neměli za co utrácet. Jediný výsledek, který se tak včerejším krokem centrální banky dostaví, je další zdražování, čemuž paradoxně Česká národní banka chtěla zabránit. Nakonec se neprojeví ani proklamované zlevnění ceny bytů zdražením hypoték, protože vysoká cena nemovitostí není způsobena vysokou poptávkou, ale nedostatkem bytů. A ten je způsoben nikoliv touto poptávkou, ale stavební legislativou. Tím nejhorším důsledkem ale bude snížení konkurenceschopnosti našich malých a středních firem, které tvoří pracovní místa a páteř naší ekonomiky. Na rozdíl od těch velkých totiž nedosáhnou na půjčky v eurech, které mají díky expanzivní politice Evropské centrální banky téměř nulové úroky. Pro věřitele z eurozóny by totiž půjčky malým a středním českým firmám byly příliš rizikové s ohledem na jejich velikost a náklady případného vymáhání u českých soudů. Časté argumenty zastánců koruny, že při zvýšení úrokových sazeb zároveň koruna posílí a tím vykompenzuje ztráty jsou také milné. Koruna totiž na včerejší zvýšení úrokových sazeb téměř nereagovala a po tom předchozím zvýšení úrokových sazeb dokonce po čase rychle oslabila.
Co dál? Naší ekonomice může pomoci jediná věc, které se paradoxně Češi bojí nejvíc, a to je přijetí eura. Než tak učiníme, bylo by moudřejší kopírovat politiku Evropské centrální banky a spoléhat se na to, že nám příliš neoslabí koruna. To je dnes role "nezávislé" malé měny v globální a otevřené ekonomice v době, kdy 22 z 27 členských států EU má euro, nebo na něj pevně navázanou měnu. To vše v situaci, kdy naše firmy musí vynakládat prostředky na ošetření kurzového rizika, kdy občané v Česku trpí dlouhodobě vyšším zdražováním a dražším hypotékám než v eurozóně a kdy stát platí vyšší úroky na obsluze státního dluhu. Každý den, co se korunu snažíme ze sentimentálních důvodů zachovat spolu s iluzí nezávislosti, oslabujeme naše podnikatele a přicházíme o stovky miliard ročně. Z toho plyne jediný závěr: Buď zlikvidujeme naše malé a střední firmy nebo přijmeme € se všemi z toho plynoucími výhodami. Jiná cesta není.
Comments