Většina polských proevropských uskupení mlčí ohledně přijetí unijní měny, čímž přenechávají prostor euroskeptikům. To je jeden z hlavních důvodů klesající podpory pro změnu měny v Polsku. Situace je tak velmi podobná té v Česku, a to nejen v mlčení, ale i průzkumech ve společnosti.
V Polsku proběhl i letos průzkum „Poláci vzhledem k perspektivě zavedení eura”, provedený na objednávku Nadace pro hospodářskou svobodu.
Pokles podpory pro zavedení eura v Polsku
Ve srovnání s předchozí edicí průzkumu z roku 2023 se celková podpora pro zavedení eura v průběhu několika let snížila z 34,9 % na 30,7 %. Odpor vůči euru vzrostl v tomto období z 50,8 % na 56,5 %. „Rozhodně pro” je 10,1 % respondentů (dříve 13,8 %), zatímco „rozhodně proti” je 32,7 % (bylo 28,2 %). Více než polovinu dotázaných (57 %) tvoří osoby, které nemají jasný názor na tuto otázku a jsou „spíše pro”, „spíše proti” nebo odpovídají „těžko říct”. Ve srovnání s rokem 2023 nebyly zaznamenány výrazné změny názorů v těchto skupinách.
V letošním průzkumu došlo k zvláště silnému poklesu podpory pro přijetí eura mezi ženami. Pro zavedení eura za několik let se nyní vyslovuje 28,5 % žen a 34,1 % mužů.
Přijetí společné měny eura předchází dlouhé období příprav spočívající ve splnění podmínek pro vstup do eurozóny. Pro přijetí společné měny eura je nutné mimo jiné snížení míry inflace, snížení úrokových sazeb a stabilní kurz zlotého. Téměř 40 % dotázaných chce, aby Polsko začalo s přípravami na vstup do eurozóny. To je o téměř o 10 procentních bodů více než v případě návrhu na přijetí eura za několik let. Více než 30 % respondentů se však domnívá, že by euro neměli přijímat vůbec.
Nejvyšší podporu pro zavedení eura v průběhu několika let vyjadřují voliči Občanské koalice (57 %). I zde však ve srovnání s rokem 2023 došlo k poklesu podpory o 10,6 procentního bodu. Pro usilování o splnění podmínek pro vstup do eurozóny a zahájení příprav na tento krok je 70,1 % voličů Občanské koalice (stejně jako před rokem), 60,7 % voličů Levice (pokles z 71,6 %) a 51,6 % voličů Třetí cesty (pokles z 54,7 %), ale pouze necelých 20 % voličů PiS (bylo téměř 22 %).
Autoři průzkumu se také zeptali, zda by politická strana, kterou podporují, měla zařadit do svého programu přípravy na euro. „Pro” je 72,8 % voličů Občanské koalice (před rokem to bylo 74,1 %), 60,7 % voličů Levice (bylo 71,7 %). U voličů Třetí cesty nebyly zaznamenány žádné změny názoru, které stejně jako před rokem dosahují 55,8 % odpovědí. Na opačné straně je PiS. Pro zařazení této otázky do programu této strany je 24,4 % příznivců tohoto uskupení (pokles z 33,6 %). Zato 57,2 % je proti (bylo 52 %). U Konfederace je proti 61,4 %, pro 22,8 %. Odpůrců při tom výrazně přibylo, zatímco zastánců ubylo.
O euru je třeba diskutovat
Nejnovější průzkumy odhalují přetrvávající obavy spojené se zavedením eura v Polsku. Pro více než polovinu dotázaných (56 %) je přijetí společné měny v průběhu několika let vnímáno jako změna, na kterou nejsou dostatečně připraveni. Mnohem menší odpor (32 % dotázaných) vzbuzuje návrh na zahájení příprav na přijetí eura, komentuje dr. Robert Sobiech z Collegium Civitas, jeden z autorů koncepce průzkumu. Vysoká podpora pro zahájení příprav se drží mezi voliči opozice. Tento stav se však může rychle změnit. V situaci, kdy je otázka přijetí eura důsledně opomíjena na politické agendě vládnoucí koalice, se i její voliči setkávají především s argumenty odpůrců eura. Není tedy divu, že již dnes se za dobře informované o euru považuje 59 % voličů PiS a pouze 48 % voličů Občanské koalice, dodává.
Prof. Marek Góra ze Školy hlavní ekonomie, druhý z autorů koncepce průzkumu, přiznává, že se v rámci veřejné debaty o euru mluví málo. "Požadavky kladené na ekonomiky vstupující do eurozóny jsou velmi racionální. Stojí za to je splnit, i když by se do ní nakonec nevstoupilo. Nastavení eura jako jakéhosi majáku usnadňujícího navigaci pro Polsko velmi racionální, Nicméně technické detaily, které jsou srozumitelné pro odborníky, nemusí být nutně srozumitelné pro celé obyvatelstvo", přesvědčuje prof. Góra. Marek Tatała, předseda Nadace pro hospodářskou svobodu, se domnívá, že téma vstupu Polska do eurozóny není v současnosti populární. "Myslím, že je to částečně chyba nedostatku informačních a vzdělávacích aktivit. V rámci projektu „KursNaEuro.pl” chceme tuto mezeru vyplnit." Tato iniciativa spolupracuje i se svým českým protějškem Euro v Česku. "Nakonec se před 20 lety většina Poláků v referendu vyslovila pro vstup do eurozóny", dodává. Podle něj jsou především málo slyšet proevropská politická uskupení, která téma eura přenechala kritikům z polské centrální banky a euroskeptickým stranám. Na straně vládnoucí koalice chybí reakce na lži a manipulace o unijní měně, které se objevují v rámci veřejné debaty. Upozorňuje také, že přijetí společné měny nebylo významným tématem volební kampaně v roce 2023 tehdejší opozice, a dnes vládní strany, přesto se PiS a Konfederace důsledně a hlasitě stavěly proti tomu, aby strašily Poláky různými způsoby hrozbou eura a ohrožením naší suverenity.
Mezitím podle autorů průzkumu postoj k euru ve velké míře vyplývá z obecných politických sympatií a v mnohem menší míře je determinován věkem, vzděláním či místem bydliště.
Situace v Polksu je tak velmi podobná té v Česku. Předseda iniciativy Euro v Česku vidí příležitost ve společném vstupu Česka a Polska do eurozóny, což by mohlo zkomplikovat případné snahy některých obchodníků o zneužití přijetí eura ke zdražování, nebo lepší vyjednávací sílu o podmínkách vstupu, vč. účasti v bankovní unii.
Zdroj: Část článku je převzata z Rzeczpospolitą
Comments